Skautský okres Chomutov

Současnost střediska

Středisko působí na území statutárního města Chomutova. Ve čtyřech oddílech sdružuje prakticky všechny výchovné i věkové kategorie – vlčata i světlušky, skauty i skautky stejně jako oddíl kmene dospělých – oldskautů. Do úplného spektra chybí tedy kategorie roverů a rangers, jedinci daného věku jsou ale v jednotlivých oddílech.

Chomutovské středisko je v současné době nejsilnější v okrese co do počtu členů a již od svého vzniku patřilo také k nejaktivnějším jednotkám, co se týče pořádání akcí jak v rámci našeho okresu, tak v akcích pro veřejnost.

Jedná se také o středisko „nejpohyblivější“ – mělo tu smůlu, že se během novodobé existence od roku 1990 již šestkrát stěhovalo – naposledy v roce 2011.

Středisko poměrně úzce spolupracuje s jirkovskými skauty, což je dáno blízkostí obou měst i společnými akcemi.

Název >>Český lev<< vznikl někdy v roce 1992 z iniciativy tehdejšího vůdce Myšáka jako propagace ryze českého prvku v zemi sudetské. Chomutov byl tak prvním střediskem v okrese, jehož členové se pyšnili střediskovým znakem na šátku.

Webové stránky střediska: http://ceskylev.junak-chomutov.cz

Stručně z historie

Středisko obnovilo činnost takřka po 20 letech hned v lednu 1990. U jeho znovuzrození stála řada z těch, kteří museli v roce 1970 potupně svou činnost ukončit a veškerý majetek včetně nově postavené chaty - klubovny předat pionýrům - tedy přesněji řečeno tehdejší Pionýrské organizaci SSM.
Azyl tehdy poskytla ředitelka Domu pionýrů a mládeže (předchůdce DDM - domečku) paní Tichá, hospodáři ORJ Vašku Houdovi - Čmelákovi se nějakým způsobem podařilo přes "dobu temna" uchovat jisté finanční prostředky, takže jsme měli i z čeho nakupovat, protože majetek nám žádný nikdo nevrátil...
K činovníkům z let sedmdesátých se přidalo několik mladších a nových - a už to začalo nabírat obrátky. Pravda, nebyly ani kroje, ani šátky. Chodilo se v čem se dalo - staré vojenské košile a bundokošile se pošily domovenkami ručně vyrobenými, někdo občas našel na půdě starou skautskou - ale do té už se zpravidla neoblékl. Šátky se šily z prostěradel a barvili je na hnědo nebo na žluto...
Zájem dětí byl značný a v dubnu už naplno jely tři oddíly.
Nehynoucí dík za tenhle rozjezd patří hlavně Jirkovi Kotkovi - Tajfunovi a Jindře Kukučové - Jiskře.
Českého lva tehdy ještě v názvu neměli, ten se objevil až někdy v roce 1992 - mělo to být ryze české pojmenování ve zdejším sudetském kraji...